Ve středu 12. srpna 2026 večer došlo v restauraci v pražských Komořanech k výbuchu nahromaděného plynu. Tři lidé utrpěli popáleniny a dalších pět osob museli hasiči z objektu evakuovat. Přestože událost podle prvních informací nezpůsobila destrukci objektu, z pohledu bezpečného provozu plynových zařízení jde o další závažné upozornění na rizika spojená s provozem plynových spotřebičů zejména v gastronomických provozech.
Plyn se nahromadil pod digestoří
K události došlo ve středu večer v restauraci v Komořanské ulici v Praze. Podle informací zveřejněných serverem Novinky.cz se jednalo o výbuch nahromaděného plynu pod digestoří. Mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč uvedl, že při výbuchu nedošlo k destrukci objektu. Na místě zasahovaly jednotky ze stanic Modřany a Krč společně s chemickou službou z Petřin. Následná měření detekčními přístroji již neprokázala nebezpečné koncentrace plynu. Pražská zdravotnická záchranná služba ošetřila tři osoby s popáleninami, přičemž podle dostupných informací nebyl nikdo z nich v ohrožení života. Hasiči současně z objektu evakuovali dalších pět lidí.
Přesná technická příčina vzniku nebezpečné koncentrace plynu ani zdroj iniciace výbuchu nebyly v době přípravy tohoto článku zveřejněny.
A právě tato skutečnost je důležitá: z informace o nahromadění plynu pod digestoří nelze automaticky dovozovat netěsnost plynovodu nebo závadu konkrétního spotřebiče. Plyn se mohl do prostoru dostat několika způsoby a jejich určení bude věcí následného odborného šetření.
Gastronomické provozy představují specifické prostředí
Restaurace a profesionální kuchyně patří z hlediska používání plynu mezi provozy, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost.
Na relativně malém prostoru se zde mohou nacházet například plynové sporáky, varné stolice, pece, grily, ohřívače, kotle a další zařízení. Současně zde pracuje vzduchotechnika a výkonné odsávání a zařízení jsou intenzivně používána mnoha zaměstnanci.
Z hlediska bezpečnosti proto není rozhodující pouze technický stav samotného spotřebiče. Významnou roli hraje celý systém:
přívod plynu – uzávěry – spotřebič – spalovací proces – přívod vzduchu – větrání a odsávání – způsob obsluhy – údržba – kontrola a revize.
Selhání jediného článku tohoto řetězce může vytvořit podmínky pro vznik nebezpečné situace.
Plynové spotřebiče v restauracích mohou být vyhrazeným plynovým zařízením
Současný právní rámec bezpečnosti vyhrazených plynových zařízení tvoří především zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, a nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.
Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. rozděluje vyhrazená plynová zařízení do jednotlivých skupin. Zařízení pro rozvod plynů patří do skupiny F a zařízení pro spotřebu plynů spalováním do skupiny G. Topným plynem se přitom pro účely tohoto nařízení rozumí také plyn používaný spalováním pro přípravu potravin.
Pro typický restaurační provoz proto mohou být relevantní zejména:
- F1 – plynovody v budovách na plynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí,
- G1 – spotřebiče s výkonem pod 50 kW na plynná paliva, včetně spotřebičů pro vytápění nebytových prostor, mimo pece a průmyslová tepelná zařízení,
- případně další skupiny podle konkrétního druhu zařízení a použitého plynu.
Rozsah skupiny G1 potvrzuje také evidence odborných způsobilostí vedená Technickou inspekcí ČR.
Konkrétní zařazení zařízení je však vždy nutné posuzovat podle skutečného technického provedení provozu.
Kontrola jednou ročně, provozní revize nejméně jednou za tři roky
Jednou z nejdůležitějších povinností provozovatele je pravidelné ověřování technického stavu zařízení.
Podle § 19 NV č. 191/2022 Sb. se způsobilost provozovaného vyhrazeného plynového zařízení k dalšímu bezpečnému provozu ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizí.
Základní lhůty jsou:
- kontrola vyhrazeného plynového zařízení nejméně jednou ročně,
- provozní revize nejméně jednou za tři roky.
Provozovatel musí navíc podle § 22 zpracovat harmonogram revizí a kontrol na období šesti let, který obsahuje konkrétní termíny kontrol a revizí všech provozovaných vyhrazených plynových zařízení. Harmonogram musí průběžně vyhodnocovat a aktualizovat.
Samotné dodržení kalendářních lhůt ovšem nelze považovat za dostatečnou prevenci. Technický stav zařízení musí odpovídat podmínkám jeho skutečného provozu.
Revize není totéž co servis spotřebiče
V praxi se stále setkáváme se zaměňováním několika rozdílných činností – kontroly plynového zařízení, provozní revize a servisní prohlídky spotřebiče.
Nejde o totožné úkony.
Státní úřad inspekce práce upozorňuje, že výrobci spotřebičů zpravidla požadují v návodech k obsluze také pravidelný servis, často v intervalu jednoho roku. Takový servis může být vázán na odbornou způsobilost nebo proškolení požadované výrobcem. Servis spotřebiče však sám o sobě nenahrazuje zákonem požadovanou kontrolu nebo provozní revizi vyhrazeného plynového zařízení.
Provozovatel restaurace by proto měl rozlišovat minimálně tři úrovně péče:
pravidelnou provozní kontrolu zařízení – odborný servis jednotlivých spotřebičů – provozní revizi celého vyhrazeného plynového zařízení.
Pozornost je nutné věnovat i odsávání a přívodu vzduchu
Informace hasičů, že se v Komořanech plyn nahromadil pod digestoří, upozorňuje ještě na jeden významný aspekt bezpečnosti gastronomických provozů – vztah mezi plynovými spotřebiči a vzduchotechnikou.
Profesionální kuchyně používají výkonné odsávací systémy. Jejich funkce, změny výkonu, zanesení, odstavení nebo dodatečné stavební úpravy mohou významně změnit poměry v prostoru.
Z pohledu prevence proto nelze plynový spotřebič posuzovat izolovaně od místnosti, ve které je instalován.
U zařízení spalujících plyn musí být podle jejich konstrukce a způsobu provozu zajištěny odpovídající podmínky pro spalování, přívod vzduchu, větrání a případný odvod spalin.
Pro oblast domovních a odběrných plynovodů představuje jeden ze základních technických dokumentů ČSN EN 1775 ed. 2 – Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky, která stanovuje základní požadavky pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu, provoz a údržbu plynovodů v budovách.
V české praxi na ni navazují zejména technická pravidla TPG 704 01 – Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách.
Po havárii nestačí zařízení jednoduše znovu zapnout
Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. výslovně řeší také situace po mimořádných událostech.
Provozní revize se provádí mimo jiné po nuceném odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu, zejména z důvodu požáru, výbuchu nebo havárie.
To je zásadní také pro provozovatele objektu postiženého současnou událostí.
Před opětovným uvedením dotčeného plynového zařízení do provozu musí být odborně posouzen jeho stav a musí být odstraněny příčiny a následky mimořádné události. Nestačí tedy pouze zjistit, že v prostoru již není měřitelná nebezpečná koncentrace plynu.
Co by měl provozovatel restaurace kontrolovat
Událost v Komořanech může být praktickým impulzem pro provozovatele gastronomických zařízení k prověření vlastní dokumentace a systému péče o plynová zařízení.
Prověřit by měli zejména:
- zda mají jednoznačně určeno, která zařízení v provozovně jsou vyhrazenými plynovými zařízeními,
- zda mají k dispozici potřebnou průvodní a provozní dokumentaci,
- zda jsou prováděny pravidelné kontroly ve stanovených lhůtách,
- zda jsou platné provozní revize,
- zda je zpracován šestiletý harmonogram kontrol a revizí,
- zda jsou plynové spotřebiče pravidelně servisovány podle požadavků výrobce,
- zda jsou uzávěry plynu přístupné, označené a obsluha ví, kde se nacházejí,
- zda jsou zaměstnanci prokazatelně seznámeni s bezpečnou obsluhou zařízení,
- zda nebyly provedeny stavební nebo technologické změny ovlivňující větrání či odsávání,
- zda spolu správně fungují plynové spotřebiče, digestoře a ostatní části vzduchotechniky.
Zvláštní pozornost je vhodné věnovat situacím, kdy byl spotřebič vyměněn, přemístěn nebo byl změněn výkon kuchyňské technologie či vzduchotechniky.
Revizní technik není náhradou každodenní péče provozovatele
Ani kvalitně provedená provozní revize nemůže zabránit všem mimořádným událostem.
Revizní technik posuzuje zařízení v určitém okamžiku. Mezi jednotlivými revizemi však zařízení používá provozovatel a jeho zaměstnanci. Právě proto právní předpisy kombinují požadavky na revize s kontrolami, údržbou, odbornou způsobilostí a odpovědností provozovatele.
Zákon č. 250/2021 Sb. staví bezpečnost vyhrazených technických zařízení na zajištění jejich bezpečného provozu po celou dobu používání zařízení, nikoli pouze v okamžiku provedení revize.
U gastronomických provozů, kde jsou plynové spotřebiče používány prakticky nepřetržitě a často několika různými pracovníky, má tento princip mimořádný význam.
Příčinu výbuchu musí určit vyšetřování
V případě události v pražských Komořanech je zatím nutné vyvarovat se předčasných závěrů. Z dostupných informací lze konstatovat pouze to, že došlo k nahromadění plynu v prostoru pod digestoří a následnému výbuchu, při kterém byli zraněni tři lidé. Zda byl příčinou únik z plynovodu, závada spotřebiče, porucha některého bezpečnostního prvku, problém při zapalování hořáku, nesprávná manipulace, nedostatečné odvětrání nebo kombinace několika faktorů, musí určit odborné vyšetřování. Provozovatelé podobných zařízení by však neměli čekat na jeho závěry. Událost znovu ukazuje, že u plynových zařízení mohou zdánlivě malé nedostatky vytvořit podmínky pro velmi rychlý vznik nebezpečné koncentrace hořlavého plynu.
Kontrola, revize, pravidelný servis a správná obsluha proto nejsou administrativní povinností. Jsou jednotlivými články systému, jehož cílem je zabránit tomu, aby se technická nebo lidská chyba změnila v havárii.
Foto: HZS Praha
